pondělí, března 31, 2008

!cool

Budete se mně smát: Konečně jsem svůj domácí počítač, značně vysokého stáří a nízkého výkonu, dovybavil pamětí tak, aby jí měl jeden gigabajt. Rozumějte: ne že bych necítil jistý morální závazek pořídit celý nový počítač, včetně těch nechvalně proslulých Windows Vista, ale nějak nemůžu přijít na něco, co by takovou nemalou investici ospravedlnilo.

Známe to všichni: ještě tak před třemi čtyřmi lety měla výměna PC za novější smysl. Nový počítač znamenal více PCI slotů, nové AGP, řádově více paměti, podstatně rychlejší ATA rozhraní, vestavěnou síťovku, vestavěnou zvukovku, vestavěnou podporu pro čtečky paměťových karet (i když bez takové té součástky, co se do ní karty strkají), prudký nárůst počtu USB portů, a ostatně i možnost pořídit procesor taktovaný na nějakém tom gigahertzu.

Co vám přinese nové PC dneska? Myslím něco co nemáte v tom tři roky starém, které máte teď.

(Jen nebuďte líní a přemýšlejte.)

Hm. Takže PCIe (abyste mohli vyházet staré karty a koupit nové, které dělají to samé, jen je levnější je vyrobit, protože mají méně kontaktů), skoro stejný počet gigahertzů (protože dneska frčí tyhlety vícejaderné procesory, které software bude umět využít tak za pět let), jen násobek množství paměti, novou verzi zvukovky, o něco rychlejší USB, o něco rychlejší SATA (ale stejně pořád čekáte na pomalý disk), nějaké to WiFi (možná), čtečku karet včetně takové té věci co se do ní karty strkají.

Však víte co chci říct: jelikož kritickou hmotu výkonu, která by většině lidí stačila až do smrti, jsme překonali někdy kolem roku 2003, a protože lidé z nějakého důvodu chtějí místo stále vypasenějších aplikací do PC, stále dementnější aplikace někde v prohlížeči (nevím jak jinak nazvat aplikace, které v roce 2007 neumí pořádně pracovat s clipboardem a drag&drop), vlastně neexistuje důvod proč kupovat nový počítač.

Zkrátka: jsme sytí.

Jistě je tu paralela s tím, jak lidé přijímají Visty -- co tak úžasného s nimi budu moci dělat, co nemůžu dělat teď s XP? Stojí ta investice do učení se nového systému za to? Z pohledu uživatele nejspíše ne (pokud jde o programování je situace trochu jiná, ale protože programovat pro Windows má dneska smysl snad jedině v .NET, je volba systému irelevantní).

Na téhle vlně technologické znuděnosti se dneska veze Apple, která lidem nabízí něco nového a možná pro leckoho i lepšího než co má PC plus Windows. Navíc Apple se nesoustředí na parametry, ale na coolness factor, tedy přesně na to, na co se soustředit má v situaci, kdy už parametry nikoho nezajímají. Třeba MacBook Air. Jistě, parametrově lepší počítač seženete s Windows za polovinu peněz, ale přiznejme si to: bude stejně cool jako Air, který si Guy Kawasaki provokativně přinese jako podložku na psaní k rozhovoru s Ballmerem?

Když před pár lety bylo moderní psát, že z PC je spotřebka, nebyla to pravda. Před pár lety lidé ještě hleděli na výkon a takové ty věci. Dneska už to pravda je, protože všichni tiše předpokládají, že počítač bude dělat to co od něj chtějí. Dneska už to pravda je, protože nikoho už ani nenapadne psát něco tak zřejmého. A dneska už to pravda je, protože lidem je fuk jakou mají platformu -- OS X nebo Windows -- pokud mají pocit, že to z nich v očích ostatních udělá lidi z lepší společnosti. Sociálové jezdí ve Fábii, frajeři mají Audi (nebo co). Lhostejno, že na rozbitých okreskách dojedou obě auta do cíle za stejný čas (jen u toho víc cool to bude stát více peněz). Parametry jsou na nic, následuj image. Nebo něco v tom smyslu.

Problém který s tímhle přístupem mám já osobně, je ten, že v době, kdy se mí spolužáci věnovali zakládání firem, aby si mohli koupit něco cool (ti méně důvtipní věřili, že na firmy nabalí holky), jsem si já ostentativně hrál na intelektuála, a díky tomuto pohnutému životnímu období jsem si uvědomil, že nejsem krámy, kterými se obklopuji. Ale ano, jistě, rád si kupuji hračky, ale proto, že si s nimi chci hrát, ne proto, že bych je chtěl ukazovat na veřejnosti. Kdybych měl potřebu takto exhibovat, stáhnu si na tramvajové zastávce kalhoty.

A tak si říkám: co budu dělat s novým počítačem, co nemůžu dělat s tím, co mám teď? Hrát na něm hry? Má nejoblíbenější hra jsou GridWars, a ty běží skvěle. Lépe programovat? Uh, uh. Psát méně pitomé příspěvky do svého internetového deníčku (jistě, nějakou potřebu exhibovat mám). Krásněji browsit Internet?

A tak jsem došel k závěru, že mé potřeby co se týče domácího počítače ukojí dalšího půl giga RAM, a dalšího půl terra pevného disku. A nový počítač si pořídím snad jedině že by ten starý přestal fungovat.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Co vám přinese nové PC dneska? Myslím něco co nemáte v tom tři roky starém, které máte teď.

Základku s víc než dvěma SATA zdířkama, socket na nějaké to 64-bitové dvoujádro, ať mám na dalších xy otoček Moorova zákona svatý klid, a dvě gigové síťovky se místo jedné stomegové v rámci místní sítě taky využijou, byť bych se bez nich mohl obejít.

Jinak souhlas - sám sem přikoupil ke své 256 MB ramce dvě půlgigovky teprv loni a víceméně proto, že mi je týpek v práci nabídl za pětikilo, mít u sebe víc peněz, mohl sem mít všechny čtyři za osm set (ale co s tím, když má základka místo jen na tři kusy).