Doktor Googleláska, aneb jak jsem se přestal bát RSS a naučil se mít rád Bloglines

RSS čtečkám jsem poměrně dlouho odolával. Místo feedů jsem používal skupiny záložek v MyIE2 (které tehdy bylo zdarma, jak je to teď netuším) a byl jsem spokojený. Jak mi ovšem počet panelů ve skupině rostl, rozhodl jsem se, že je čas na změnu.

A tak jsem je začal používat někdy před dvěmi třemi lety RSS čtečky. Nejprve jsem experimentoval se několika desktopovými čtečkami, které ale jsou vcelku k ničemu a navíc všechny, které jsem zkoušel fungovaly tak nějak divně. Nakonec jsem objevil Bloglines, které od té doby spokojně používám.

Teď jsem si nedávno všiml, že několik lidí, kteří čtou mé hlubokomyslné projevy zde, používá čtečku Google Reader. Zkoušel jsem ji před několika měsíci a popravdě řečeno: přišla mi jako taková nedomrlá kopie Bloglines. Povzbuzen faktem, že GReader opravdu někdo používá, jsem se rozhodl zkusit to znova.

A musím říct: pořád mi připadá jako kopie Bloglines (ono nakonec v RSS čtečkách není moc co vymýšlet, pokud se držíte základního schématu seznam nalevo-obsah vpravo). Sice o něco více sexy, se vším tím posouváním a blikacími rámečky, ale mnohem méně použitelná.

Vadí mi zejména: GReader (pokud se nemýlím) zabudovává jednotlivých položek věci jako jsou videa a tak podobně. To vyloženě nesnáším, a doufám, že příliv trapných vestavných videí z YouTube časem pomine, stejně jako odumřely framy, animované GIFy nebo tabulky. (Tedy tyhle vyhynulé technologie jsou, myslím, jasnou ukázkou toho, jak hladina stupidity je víceméně neměnná, protože staré zhovadilosti nahrazují ty nové, jako jsou třeba všechny tyhle pohyblivé a vyskakovací JavaScriptové tentononcy.) Dále skutečnost, že algoritmus označovaní položek jako přečtených je doplněný stochastickou větví, která někdy něco označí jako přečtené a někdy ne (zejména pokud máte okno stažené na výšku a používáte zoufale jedna-nulózní klávesu Page Down). Nebo fakt, že když už kliknete na nějaký feed, dotahují se třeba obrázky postupně, jak se přibližujete k nějaké položce. A tak dále.

Co mi také citelně chybí jsou "related feeds", přes které občas člověk (když se nudí) objeví nějaký zajímavý obsah, a je fakt, že čtečka Bloglines má k sobě přilepeno několik nástrojů, které mohou být možná někomu užitečné (link blog, clippings, atp.).

Zkrátka: Google Reader není úplně špatná čtečka, ale přejít na ni z Bloglines mi příjde jako jít do horšího. Nechci říct, že všechno co dělá Google (kromě vyhledávání) je druhořadé. Třeba Picassa Web Albums jsou velmi slušné, pokud potřebujete někam potřebuje nahrát svá fotoalba (zvlášť vzhledem k integraci s desktopovou Picassou), nebo takový GMail je vážně príma (i když tržní podíl nemá kdovíjaký). Ale nemůžu se zbavit dojmu, že nebýt tyhle aplikace od Googlu, nebyli by z nich jejich uživatelé tak nadšení jak leckdy jsou.

Chci říct: Tohle hromadění nesouvisejících a ne úplně dobře propojených aplikací na Googlu (a ostatně na všech vyhledávacích "portálech"), mi připomíná jak se před lety začaly hromadit funkce v mobilních telefonech. Technologie k tomu ještě nedozrála, ale už jsme měli v mobilu kde co. Přitom drtivá většina lidí z telefonu opravdu jen volá, nebo občas pošle SMS (eventuálně nakoukne do kalendáře nebo použije budík). A všechny tyhle další vymyšlenosti jsou prostě zapomenuté někde hluboko v menu, nebo přiřazené speciálním klávesám, na které se většina lidí bojí šáhnout, protože nemají tušení k čemu slouží.

Nicméně myslím si, že tak jako postupně telefony dorostly k tomu, že všechen ten balast, který je v nich nabalen, občas někdo opravdu použije, protože displeje už jsou dost velké a baterie vydrží dost dlouho, dozrají i extra-funkce vyhledávačů.

Ale dneska, jak já to vidím, je lepší uchýlit se k pár speciálním aplikacím od výrobců, kteří se na jejich vývoj soustřeďují, než za každou cenu používat nástroje od Googlu jen proto, že jsou od Googlu.