úterý, září 23, 2008

Po sto letech emancipace žen, ep. 3

(Tenhle bude bolet.)

Moje žena dožehlila a právě věší v sušárně čerstvě vyprané prádlo.

2 komentáře:

Petra řekl(a)...

Mišunovi vůbec nepříjde divné, že úkoly s J. dělám jenom já.Hlavu vzhůru, ty aspoň předstíráš zájem.

JirkaB řekl(a)...

Pozoruhodné mi přijde, že tvá žena pere... Btw, podle mne je emancipace žen, zatím, věc čistě individuální. Možná později dojde k lokalizaci a nakonec i znárodnění :) , ale když si vezmu, že poctivé emancipaci žen obvykle předchází dlouhodobá absence mužů ve společnosti (lovci ryb, kytovců, nájezdníci apod.), proto přemítám, zda je to u nás vůbec možné. Nehledě totiž na fakt, že jsme se ještě nesetřepali kleští křesťanské usurpace žen, ke které se přidala rusistizace kultury, přinášející další tradiční prvek dominance muže jako svrchované hlavy rodiny, tak poslední dobou jsem začal reistrovat novou vlnu žen zastávajících tuto zvrácenou tradici, která jde průřezem celé populace (nemám zprávy z celé republiky, proto doufám, že se šíří tento jev jen v mém okolí). Proto se obávám, že takovéto pokusy o pozornost k ženě v domácnosti dřící budou ještě dlouhou dobu ojedinělé pokusy o uhlazení rodinného života poněkud uvědomělejších mužů. Všiml jsem si rovněž, že ani muži, kteří jsou pozornější a semo tamo pomohou podstatným dílem v domácnosti se tím neradi chlubí (snad aby nebyli označováni za takzvané bačkory), čímž nevědomky napomáhají dojmu, že líný vepř povalující se doma na gauči u televizoru je jediný pravý muž.