Po sto letech emancipace žen, ep. 3
(Tenhle bude bolet.)
Moje žena dožehlila a právě věší v sušárně čerstvě vyprané prádlo.
Festival, to jsou stejné krámy s laciným oblečením, výlohy plné předražených hodinek světových značek o nichž nikdo nepochybuje, že je po statisících vyrábějí někde na Taiwanu, pestrobarevné mobilní telefony, vymydlení lidé oblečení stejně, jako kdekoliv jinde na světě. Stojíte na galerii, pozorujete to chaotické hemžení dole a víte, že jste doma.
(Tenhle bude bolet.)
Moje žena dožehlila a právě věší v sušárně čerstvě vyprané prádlo.
vložil jIRI v 22:47
nálepky: deprese, emancipace