pátek, května 09, 2008

Probublávání

Řeknu to rovnou: jsem příliš líný abych tu linkoval všechny příznaky (ale třeba pár posledních příspěvků na Why does everything suck? obsahuje odkazy na další zdroje), ale už zhruba tak od ledna mám (stále sílící) pocit, že Web2.0 hype se pomalu blíží ke svému konci.

Přijde mně, že lidé jsou unavení tou věčnou socializací, že poslední zhruba rok v tzv. Web2.0 nevzniká nic než variace na předchozí úspěšné (nebo spíše populární) projekty, že nikdo nevydělává peníze, a že začíná být zřejmé, že ani nikdy vydělávat nebude, a že konečně i těm největším optimistům začíná být jasné, že drtivá většina toho, co je nám předkládáno jako revoluční kdesi-cosi, jsou jen takové hračičky bez užitku.

Nechápejte mě špatně: Web2.0 nebylo úplně špatné období, a kdybych byl mladší, vzpomínal bych na ně za pár let stejně, jako teď vzpomínám na konec devadesátek, ale nemůžu se ubránit pocitu, že zatímco kolem let 96-98 se opravdu cosi měnilo a rodilo, tak tentokráte to bylo jen nahypované nic, neplodná onanie nad možnostmi které se otevřely s tím, jak se LAMP stal užitečným a současně cena hardware použitelného pro servery klesla na úroveň, za kterou si malou serverovou farmu může pořídit kdejaký středoškolák z kapesného.

Konec první bubliny nám nechal rozjetý open source (Stallmanova skrytě elitářská myšlenka svobodného software se přetransformovala v popkornový mainstream), ne-kradení na P2P sítích a pár vcelku prosperujích firem jako je třeba Google (které ovšem už zhusta trpí korporátněním tepen). Co zbude po bublině 2.0 za deset let? A teď nemyslím takové ty esoterické věci jako je "život na obláčku" -- to je nejspíš nevyhnutelný posun (asi jako od pevných linek k mobilům). Myslím něco konkrétnějšího, nějakou skutečnou aplikaci, nebo aplikační platformu, nebo alespoň protokol. Přežijí dnešní (už vychládající) 2.0 novinky nad rámec nutného zla ve formě podpory legacy aplikací? Mám o tom vážné pochyby.

Trochu z toho na mě jde splín, protože se opět potvrzuje, že jen skupina sebou oslněných mladých středostavovských revolucionářů v mezích zákona k opravdovému posunu nestačí. Na druhou stranu si říkám, že ti chlapci a dívky, kterým Zuckerberg přijde starý, už asi vymýšlejí něco dalšího, něco, co by třeba mohlo mít takový drive jako měl nástup Internetu, tehdy před sto lety.

Ale jak říkám, je to jen takový můj pocit.

Třeba jsem zase úplně vedle.

4 komentáře:

Markonius řekl(a)...

Ona hlavně socializace nemůže probíhat na základě jednoho kliknutí.

Pro představu, idea tvůrců web 2.0 je asi taková, že přijdu do metra a poplácám deset lidí po ramenou a ihned jsou to moji kamarádi a vyhrává ten, kdo poplácá nejvíc lidí. Tohle samozřejmě nikam nevede.

Vztahy mezi lidma jsou o hodně komplikovanější, někdy až tak komplikované, že ani mi sami nevíme, jak vlastně na tom mezi sebou jsme. Tak jak by to mohl vědět počítač?

jIRI řekl(a)...

Socializace: Já jsem nad tím ještě (dodatečně) přemýšlel i v souvislosti s tou Hammingovou přednáškou, a podle mě je jepičí život sociálních sítí nevyhnutelný.

Každý rozumný člověk řídí svůj čas uvážlivě, protože je ho málo a udržování sociálních vztahů, jakkoliv je fajn, je jedna z energeticky nejnáročnějších záležitostí ve vesmíru. A ten čas a energii které investujete do geometrickou řadou rostoucího počtu lidí v takové síti, je pak potřeba brát jinde, třeba z času na samostudium, nebo hraní s dětmi, nebo čtení nebo co já vím.

Takže po počátečním nadšení z nové technologie a toho kolik skvělých lidí najednou znáte, přijde vystřízlivění a zjištění, že s většinou z nich byste se normálně nebavili, protože jsou to prostě pitomci.

A tohle dost platí o všech Web2.0 projektech -- protože jsou založené eyeballs, potřebují abychom na ně koukali co nejdéle. Google šel vždycky dost proti tomuhle trendu a proto je taky tak (dlouhodobě) populární. Zdá se, že ostatní se moc nepoučili...

Jan Vaněk jr. řekl(a)...

Wikipedie?

Pavel řekl(a)...

Jepici zivot socialnich siti, hmmm...

Rekl bych, ze spis nez nejaky trpky konec ceka socialni site neco mnohem banalnejsiho: stanou se normalni soucasti naseho zivota.
Nikdo z nich nebude nadseny, nikdo o nich nebude premyslet a blogovat, ale vsichni je do nejake miry budou pouzivat. Podobne, jako neni podstatne, jakou verzi IM mas nainstalovanou, nebude te ani zajimat, jestli dotycneho znas pres LinkedIn nebo spis pres Twitter.

Nicmene s tim, ze zlata horecka je pomalu u konce, muzu souhlasit.