pátek, ledna 19, 2007

Jablečné pyré

Nemůžu si pomoci -- tohle téma mě poslední dva tři týdny intenzivně pronásleduje a i když si nejsem úplně jistý, že ho budu artikulovat tak jak chci, alespoň se o to pokusím.

Především je potřeba říct, že firma Apple je mi vcelku ukradená. Nezajímají mě příliš její produkty, protože nejsem jejich cílovou skupinou. Domnívám se, že jsem spíše pragmatický než romantický, takže se snažím hledět vždy především na parametry a jakousi vizi do budoucna, než na to, pro co se vžilo označení look & feel. Samozřejmě, že to neplatí vždy, a jako každý i já mám svě slabé chvilky a tak dále, nicméně, jak jsem řekl, produkty Apple mě nechávají po většinu času chladným.

Na druhou stranu, přes tento můj okázalý nezájem, se kontaktu s touto společností nelze vyhnout. Byly doby, kdy jsem tomu nerozuměl; přemýšlím, jestli existuje na světě podobná společnost jako je Apple (myslím tím tak malou penetraci výrobky a tak velkou publicitu). Takže neuplyne den, abych se na místech, kde to nejméně čekám nedočetl něco o tom, jaké produkty Apple chystá, nebo kterého svého -náctiletého uctívače právě žaluje, či kterou firmu nebo výrobek Steve Jobs zase označil za hloupé a nudné.

Kdyby nebylo této mediální masáže, kterou zažíváme, mohl bych dál setrvávat ve své povznešené nevšímavosti, nicméně vzhledem k tomu, jak se mánie kolem Apple v poslední době vystupňovala, mi to prostě nedá.

Začněme ze široka: Apple je často označována za průkopnickou a vizionářskou společnost. A musím říct: ano, Apple má historii průkopnické a vizionářské společnosti. Nedá se popřít, že tak do poloviny osmdesátých letech byla Apple opravdu firmou s převratnými nápady (tedy než Scully, který se rozhodl, že opravdu nebude prodávat limonádu, odešel Jobse). Odvaha přijít s GUI, přinést lidem myš, celý koncept Macintoshe, to všechno jsou věci opravdu zapamatováníhodné, a je jisté, že tah, který Apple vyvinula, akceleroval trh s domacími počítači tak, jak by k tomu bez ní asi nikdy nedošlo (nebo došlo mnohem později).

Apple také vymyslela mnoho užitečných věcí, které jsou dnes zapomenuty (třeba ta věc s kartičkami, nemůžu si teď vzpomenout jak se to jmenovalo, ale hodně to připomínalo grafický rexx), nebo Newton (iPhone není PDA proto, že PDA vymyslel Scully, což mu Jobs nikdy nezapomene), nebo cokoliv jiného o čem jsem ani neslyšel (protože nejsem Apple-fanboy).

Zkrátka chci říct, že Apple má určitě historii inovativní společnosti, která přinesla světu (v oblasti počítačů) mnoho užitečného.

Na druhou stranu, od dob Velké Jablečné Krize, která musela být opravdu hluboká, když byl zpět povolán Jasnozřivý Steve, mi přišlo, že Apple se víceméně plácala v nudném bahňáku neinovativnosti a přežívala vlastně jen díky té své pověsti a nepříliš početném zástupu věrných.

Ve srovnání se smrští, kterou Apple předváděla v osmdesátkách, bylo posledních deset let opravdu nudných.

Mac OS X? Ale no tak -- co tak zázračně inovativního je na Mac OS X? Nemyslím tím různé tyhle drobné vychytávky jako je desktopové vyhledávání (které proti všeobecnému vnímání nevykradl Microsoft od Apple, ale právě naopak; jen Microsoft při všech těch problémech kterými prošel, aby na trh dostal Visty, jejichž úspěch je nevyhnutelný, nicméně asi nebude tak drtivý jak tvrdí tiskové zprávy Microsoftu, nebyl s to tuhle vlastnost ohlášenou v roce 2003 implementovat dříve než konkurence) a tak dále. Myslím něco opravdu revolučního. Třeba: Má Apple nějaký vlastní managed framework? Poslední nepotvrzené zprávy z této oblasti, které jsem četl, tvrdily, že Objective-C v Leopardu bude mít garbage collector, ale managed framework je daleko víc věcí než jen správa paměti. (Rovnou přiznávám, že o programování Maců jsem se nikdy nezajímal a nevím o něm vůbec nic, takže se rád nechám poučit, pokud je tu někdo, kdo se tím zabývá.)

Proč se vlastně zatěžovat managed frameworkem, když ten současný funguje tak skvěle, a je v něm napsán, jak si mnoho Apple následovníků myslí, nejlepší operační systém na světě? Protože programování je dneska dost složité i bez toho, abyste se museli zabývat správou paměti a přilehlými problémy. Navíc, běh na virtuálním stroji s just-in-time kompilovaným mezi-jazykem, umožňuje snadno přecházet z architektury na architekturu bez nutnosti cokoliv přepisovat. Což oceníte například když píšete aplikaci pro více platforem najednou (například já překládám komponenty -- samozřejmě napsané s ohledem na omezení daná .NET Compact Frameworkem -- jen jednou a pak je můžu spouštět jak na PC, tak na Windows Mobile PDA, ale pokud bych o to stál, a investoval do toho nějaké to nepříliš velké úsilí, díky Monu také na Linuxu nebo nakonec i na tom Mac OS X). Nebo když potřebujete změnit architekturu, která leží pod vaším operačním systémem (třeba když vyměňujete procesor, což se Apple povedlo už dvakrát -- nejprve společnost přecházela z motoroláckých procesorů 68k na PowerPC a teď znova z PowerPC na Intel).

Celkově ale můj skeptický názor na Mac OS X plyne z mého přesvědčení, že čas velkých operačních systémů pomalu končí. Microsoft vyvíjel Visty kolik -- pět šest let? Jak dlouho bude vyvíjet jejich následovníka? Osm, deset let? A to mluvíme o největší softwarové společnosti na světě.

Operační systémy dneska musí zajišťovat stále více funkcí, přičemž sebou samozřejmě musí vléct i celé to pochybné dědictví svých předchůdců, stávají se složitěšími, nepřehlednějšími a tak dále. Aby bylo vůbec možné něco tak neuvěřitelně komplikovaného vyvinout, je nutné posouvat se s úrovní abstrakce nahoru, takže zátěž hardware roste, a systém, který dělá stejnou věc, potřebuje výkonější stroj, aby běžel stejně rychle (vždy mě pobaví naivkové, kteří tohle nechápou a podivují se, že jim WindowsXP neběží na originálním Pentiu stejně rychle jako Windows 3.11).

A navíc: Hardware se mění. Intel i AMD se přestávají honit za prostými gigahertzy a soustřeďují se na přidávání paralelních jader. Jak jsou na to uzpůsobeny současné (spotřební, domácí) systémy? Nijak. Tohle bude další velký krok, který budou muset vývojáři OS udělat, aby se udrželi na trhu -- nabídnout jednoduché konzistentní vývojové prostředí, které umožní paralelizaci a rozklad zátěže mezi všechna ta nudící se jádra moderních procesorů.

Proto promiňte, ale na Mac OS X není nic inovativního. Je to operační systém napsaný v C pro jednojádrové procesory, který (zatím) nenabízí ani automatickou správu paměti. To, že má dotažené uživatelské rozhraní je věc, o které nebudu polemizovat. Ale uživatelské rozhraní aplikace nepíše. Píší je programátoři (stále méně vzdělaní), kteří se nechtějí potýkat s problémy, které byly vyřešeny před desíti lety.

Dalším faktem je, že uživatelé stále více času tráví ve webovém prohlížeči, ve kterém mají (někteří) všechny aplikace které potřebují, a mají je k dispozici kamkoliv příjdou a je tam Internet. A proto si myslím, že Windows Vista jsou opravdu posledním molochem starého typu. Microsoft si je tohoto podle mě vědom, a proto se pouští do zajímavých výzkumných projektů jako je třeba Singularity. (Jde o prototyp managed operačního systému napsaného v C#, který vypadá velice zajímavě, a i když je pravděpodobné, že v té podobě v jaké je dnes se s ním nikdy nesetkáme, nejspíš poslouží jako základ dalšího OS, který Microsoft někdy v budoucnu vyvine.) Což mi připomína, že jsem někde četl, bohužel už si nevzpomínám kde, že jeden z Microsoftích pohlavárů prohlásil, že vývojáří mají na Vistách pracovat tak, jako by měly být hlavním OS produktem Microsoftu dalších deset let. Myslím, že je v tom hodně pravdy.

Nechci říct, že by operační systémy vymizely. Ať děláte na počítači cokoliv, je pod tím operační systém, který zajišťuje konektivitu a bezpečnost, a souborový systém a přidělování paměti, a tak dále. Ale je otázka, jestli obří operační systémy jako jsou Windows (XP nebo Vista, všechno stejné), nebo Mac OS X jsou potřeba k tomu, abyste spustili prohlížeč. K čemu je vám desktopové vyhledávání, když všechny vaše dokumenty spravuje Google (nebo Microsoft, nebo kdokoliv kdo příjde a povede se mu včas ukousnout největší kus tohoto koláče)? Ó, jistě, vždy tu bude trh pro "velké" OS, ale podle mého nezasvěceného názoru se bude spíše zmenšovat. (A vzhledem k tomu, jak nabídky on-line služeb rostou jako houby po dešti, nemyslím, že jsem v tomto přesvědčení osamocen.)

Zpátky k Mac OS X. Rád se nechám poučit, jaké kroky tímto směrem podniká Apple, ale zatím mi to příjde tak, že v době, kdy Microsoft vyvíjel .NET Framework, Apple se vzpamatovávala z toho, že od poloviny devadesátých let neměla pořádný operační systém a také z toho, kam ji ten chlápek co kdysi prodával Pepsi za těch deset let bez Jobse dovedl.

(Takže jsem dohledal informace o jakési probíhající částečné integraci LLVM do Mac OS X. Co jsem našel jsou spíše útržky, než nějaké konkrétní informace. Nevíte o tom někdo něco víc?)

Pojďme dál po významných produktech Apple, které jsou prohašovány za vysoce inovativní.

iPod. Ten se údajně prodával docela špatně, než přišly iTunes pro Windows a iPod Mini. Navíc největší inovací iPodu jsou právě iTunes, které, jak se domnívám, se podařily hlavně proto, že Jobs byl zaháčkovaný v korporaci Disney a tudíž se mu (na rozdíl od ostatních, kteří takové pokusy činili před ním), podařilo přesvědčit nahrávací studia, aby do iTunes pustily své skladby.

Nic proti iPodu. Je to vážně pěkný přehrávač. Ale co nového a úžasného přinesl? Vyjmenujte mi tři věci, které před ním něměly jiné přehrávače. Dobrá, velký disk. Ano, ovládání (jak vlastně dopadl ten soud s Creative, které tvrdilo, že iPod porušuje jejich patenty?). A co dál? Hmmm. Aha, iTunes. No dobrá, uznávám, iPod byl inovativní počin, ale jen tak tak. Nicméně je to ilustrativní příklad druhu inovace, se kterou se v posledních letech u Apple setkáváme.

Myslím tím zhruba to, že Apple se nezaměřuje na vymýšlení nových věcí (což dělala v osmdesátkách), jako spíš na dotahování věcí do konce. I to je svého druhu inovace, ale jistě cítíte ten posun. Apple teď dělá věci, které dělají všichni ostatní, lépe než všichni ostatní. Ne v jednotlivostech (iPod je ve skutečnosti dost hrozný, ať už jde o vestavěnou baterii, nebo o neschopnost fungovat jako přenosné velkokapacitní médium typu USB Mass Storage Volume), ale v celcích (iPod je kouzelný tím, jak uživatelům dává přesně to, za co jsou ochotni zaplatit, ani o chlup víc, ani o chlup méně). To samé platí i o rozhraní Mac OS X (o kterém jsem jen četl a koukal na nějaká videa).

Apple prostě přestalo inovovat na poli novinek a místo toho se pustilo do inovací na poli -- jak bylo to slovo? aha -- konvergence.

Jde teď o to, kde Apple sebe sama vidí za pět, deset let. Pokud chce být firmou spotřební elektroniku, jde jistě správným směrem, a řekněme, že těch pár let nebude tvrzení, že Apple je americkou Sony (které jsem teď kdesi četl) působit tak směšně jako dnes. Pokud chce být špičkou na poli výpočetní techniky -- je mi líto, ale prostě nejde správným směrem. Pokud zůstaneme u Sony -- i to vyrábí, jaksi mimochodem, notebooky VAIO, které jsou opravdu to nejvíc sexy, co si můžete s Windows dopřát. Ale že by v tomto oboru nějak udávalo směr? To tedy rozhodně ne.

No a konečně horká novinka dneška: iPhone. Je asi příliš brzy to nějak hodnotit. Mé současné pozovrování je takové, že je to drahé (za 500USD s dvouletou smlouvou u jediného operátora?), je to nepraktické (kdo má PDA ví, jak za chvíli vypadá displej, když jste líní vytahovat stylus, navíc pro některé lidi bude absence klávesnice určitě fatálním nedostatkem), je to velké (i takové to PDA-telefon od Qtek je dost velké na to, abyste ho bezbolestně nosili v kapse a to je rozhodně menší), bude to mít malou výdrž (velký displej bude chtít svoje, s tím nic nenaděláte, navíc častým dobíjením vestavěná baterie brzy odejde), je to uzavřené (Apple se chce vyhnout problémům s laděním prvních verzí, proto bude aplikace dodávat samo, a bude s to je aktualizovat spolu se systémem a samozřejmě certifikace pro třetí strany bude něco stát -- ne opravuji: bude stát hodně), nemá to rychlá data (protože ta by mohla konkurovat iTunes, a to by tedy akcionáře rozhodně nepotěšilo) a tak dále a tak podobně. Je to sexy? Jistě. Je to praktické? Nikoliv.

iPhone vnímám asi jako první iPod nebo jako první Xbox. Snaha dostat se na trh, odladit technologii, zjistit co to vlastně obnáší, vyrábět telefony. Až za dva roky příjde iPhone Mini za polovční cenu, bez úvazku a s dostatečnou základnou aplikací (a vývojovým prostředím), bude to zajímavé pro movitější masy, ale dneska je to spíš takové lákadlo, příslib věcí budoucích. Samozřejmě s marží 50%, jak je u Apple zvykem (mimochodem to je další zajímavá věc na Apple -- v agresivním prostředí jako jsou osobní počítače, přenosné přehrávače nebo mobilní telefony, dokáže generovat neuvěřitelně vysoké marže).

iPhone ovšem skvěle dokumentuje hlavní devizu společnosti Apple: Reality Distortion Field Steva Jobse. Jobs je prostě rozený vůdce, a je štěstí, že nemá politické ambice, protože jinak by se mohl snadno stát americkou verzí Adolfa Hitlera (myslím ve smyslu schopnosti přesvědčit lidi, ne názorově; o politické orientaci Steva Jobse nevím vůbec nic). Jobs je schopen lidi přesvědčit jak uvnitř společnosti (takže pak věci dotahují do konce a tvoří opravdu skvělé ukázky designu), tak mimo ni (díky čemuž dokázal Apple vytáhnout z bahna ve kterém byla před jeho návratem tam kde je dnes -- tedy na první stránky novin a do televizního primetimu).

Opravdu doufám, že Apple o Jobse nepříjde kvůli jeho machinacím s opcemi, protože to by znamenalo její brzký konec. Jobs je pro Apple nepostradatelný a nenahraditelný. Apple je jeho firma, příjmá jeho kulturu, akceptuje jeho aroganci (například to, že Steve Jobs vynalezl proporcionální písma a kdyby nebylo jej, nikdo jiný by s nimi nepřišel, to je vcelku veselá ukázka to co myslím), souhlasí s jeho záměry, protože bez něj je to naprosto tuctová firma s mizivým podílem na trhu.

Ještě více fascinující je skutečnost, že Jobs dokáže stejně jako Apple ovládat i lidi vně. Následovnící a uctívači Apple mi připomínají bité ženy: Když dostanou nakládačku, vždy si nějak vysvětlí, že si to zasloužily. Takže Apple žaluje své fanoušky za to, že spekulují o produktech, a je to v pořádku. Apple si účtuje za service packy tisíce korun, a je to v pořádku. Apple po deseti letech, kdy tvrdila, že Intel je fuj, najednou obrátí a za několik málo dní už její fanoušci hlásají, že Intel je huj, jako by se nic nestalo (Ne s Eurasií, ale s Eastasií jsme ve válce! Ať žije Velký Bratr!). Fanoušci Apple snesou prostě cokoliv, pokud to řekne Steve Jobs. Fantastické.

Fascinující je rovněž sledovat na uctívačích jak se domnívají, že proto, že mají nějaký produkt Apple, jsou stejně chytří jako Steve Jobs. Nestačí jim pak tiše doma onanovat nad skvělým výrobkem, který si koupili. Musí si najít nepřítele a toho pohanit, aby všem ukázali jak skvělý produkt to vlastně mají. Jobs dělá to samé (nicméně nikdy mu to nebrání uzavírat strategická partnerství s těmi, jež mediálně dehonestuje), ale Jobs dvakrát vybudoval Apple. Narozdíl od pitomých fan-boys, kteří dokáží jen plodit otravné blogposty, ve kterých dokazují technologickou nařazenost Mac OS X nad Windows Vista srovnáváním polohy tlačítka pro zavření okna.

Nechci říct, že všichni majitelé produktů Apple jsou kreténi. To rozhodně ne. Množství blbců mezi majiteli Maců je zhruba stejné jako mezi uživateli Linuxu (a nebo Windows, ale ti vědí, že jsou ve vítězném týmu, takže se projevují méně často) a drtivá většina uživatelů např. počítačů Apple je používá proto, že jim příjde, že jim ulehčují práci, a nevadí jim omezené spektrum aplikací (např. nehrají hry, nebo mají konzoli).

Problém je v tom, že díky reality distortion field se uctívači Apple cítí být o několik řádů výše než kdokoliv jiný (ano, dokonce výše než skupina uživatelů Linuxu, která píše komentáře na Živě), a proto jsou daleko hlasitější a mnohem méně snesitelní, než agresivní zastánci čehokoliv v jiných oborech.

Ale to už bruslím na tenký led, a pokud nechci schytat smršť hate-mailu a nadávání do debilních hovad v diskusi, měl bych tento směr opustit.

Takže. Takže jsme se rozepsal o dost víc než jsem měl v úmyslu, nicméně doufám, že jsem trochu objasnil svůj názor na společnost Apple a všechen ten humbuk kolem ní (bez toho bych beztak jako blogger za nic nestál). Je dobře, že Apple existuje, protože je kde se dívat jak věci dotahovat do konce, jak je dělat krásně a tak dále (třeba Cube považuji stále za možná vůbec nejhezčí počítač co kdy vznikl a je mi líto, že se v této podobě něco nevyrábí).

Nicméně být z každého prdu Steva Jobse nepříčetně nadšený, to mně prostě nepříjde normální.


Zajímavé odkazy k tématice: Avoiding Copland 2010 -- 1. díl, 2. díl, 3. díl.

2 komentáře:

Q řekl(a)...

Jen bych si dovolil par poznamek -
- muj nazor na macy se velmi podoba vasemu - s tim, ze jsem mel co do cineni s jejich administraci - jak na MacOS9, tak MasOX10+ a mohu rici, ze krome designu to stoji zaprd. Komunita kolem Macu vychazi z toho, jaci lide je pouzivaji - vetsinou, kde se setkate s macem, tak v nejakem vydavatelstvi, reklamce, nebo grafickem studiu, kde se pouziva k sazbe nebo grafice - jine vyuziti tech kramu je zcela okrajove. A grafici, jako koneckoncu spousta lidi kreativnich timto zpusobem, se snazi byt necim vylucni - potakte tam lidi, kteri huli v lulce vyhradne jeden druh caje dovezeny specialne z tibetu (fakt, nekecam!), nemaji mobil, protoze to maji vsichni a nemaji PC, protoze to maji taky vsichni - a za tim si budou stat. Je jedno, kolik to stoji, ale dulezite je, ze maji fetis, ktery je - treba pouze v jejich ocich - dela vylucnym. Ovsem, je pravda, ze neni to moc davno, kdy mel MAC v grafickych a DTP aplikacich velmi navrch, ale - kdeze lonske snehy jsou...
- co se tyka vicejadernych/viceprocesorovych jader OS - BSD/Linux/Windows (NT3.50+) maji vsechny standartne viceprocesorova jadra a vsechna jsou na velmi vysoke urovni. Nutno podotknout, ze rozdeleni vykonu na CPU je ciste veci OS a vy ho jakozto programator muzete jen lehce ponouknout, ze tyhle dve vlakna chcete na tomhle CPU, nebo tohle na uplne jinem, pripadne ze vlakna tohoto typu nesmi bezet na jednom CPU. Nicmene jedina optimalizace, kterou programator muze udelat, je psani viceulohovych /vicevlaknovych aplikaci, kde OS pusti kazde vlakno na svem CPU - jednovlaknove aplikaci proste prenosem na viceprocesorovy stroj nepomuzete a nepomuzete. Byly , tusim, pokusy stehovat jednotlive procesy mezi CPU, ale rezie tohoto procesu je vyssi nez ziskane benefity. Nicmene zase je pravdou, ze vicejaderna CPU se sdilenym uplne vsim by tomuto dala zase zcela jiny rozmer - uvidime.
- co se tyce velikosti OS - samotny OS je stale zhruba stejne velky, ale stale se na nej bali dalsi rozhrani, podpory, ovladace, podpurne aplikace pro toho, onoho, johoho a tak se dostaneme k tomu, ze vista je 1,2MB kodu jadra, 50MB kodu nejruznejsich sluzeb a rozhrani, 300MB aplikaci typu paintbrush, 500MB Ovladacu nejruznejsich bizarnich zarizeni, ktera se uz 20let nepouzivaji (staci se mrknout do seznamu tiskaren - obcas jsou tam kousky, ktere lze nalezt uz pouze v muzeu) a 8GB digitalizovaneho kviceni. Co se tyce rustu OS - zcela jiste bude pokracovat, protoze roste HW - existuji vykonnejsi multimedialni procesory, vyviji se spousta zarizeni a tak dale, takze domaci kapacita zcela jiste bude nejakou dobu potreba - apropo - vite, ze SUN uz pred lety vyvinul zpusob ovladani aplikace ve 3d prostoru, anpr. pomoci 3D bryli a rukavic a ma na to primo plugin pro podporu na urovni OS? Nikde jsem o tom neslysel az do doby, kdy sem to uvidel nazivo - pomoci gest ovladate posuny list a ovladani je jako v kancelari - vysunete suplik, v nem vybere listu, chytnete, vytahnete, umistite, pouzivate. 3D objekt capnete dlanemi a otocite jak potrebujete jako kure v troube. Soucasna generace techniku a grafiku, majici 3 monitory, na jednom praci a na dvou listy s nastroji by tim dostala pracovni nastroj zcela jine dimenze. Netreba rikat, ze je to dost narocne na vykon HW, takze je to mimo pokusne prostredi v soucasnosti nepouzitelne, ale mam urcity dojem, ze za cca 4-6 let to bude na poradu dne a to tak, ze velmi - jen si nejsem jisty, ze z toho bude tezit zrovna SUN.
Ale jinak je pravda, ze posun smerem k ASP aplikacim a tenkym klientum je tam, kde je treba redundance a sdileni dat vice uzivateli znacny a stale zrychluje.
- Co se tyka sporu creative a apple - apple se dohodl na mimosoudnim vyrovnani ve vysi tusim $100M.
- Jeste k iPodu - iPod s HDD je imo k nicemu - sice mate _relativne_ male zarizeni s 80GB, na kterem si muzete prehrat nejaky ten film, ale ... k cemu to? Co mate z filmu na displeji o velikosti 4x5cm? Ja tedy asi nic. iPod mini je zcela neco jineho - ten prehravac je opravdu hezky na pohled, omak i ovladani, proste vzhledove je opravdu sexy a nema konkurenci. Aber. Cena je docela vysoka. umi to POUZE prehravani muziky, tuner to nema. Baterky jsou vestavene. Nahravani muziky pouze pres specialni SW. spojeni s PC pouze pres kabel, ktery musite tahat ssebou. Dokonce pred vanoci jsem uz byl rozhodnut si ho koupit, ale kdyz sem se dozvedel vyse zminene, odesel sem zklaman. Tim muj historicky prvni a posledni flirt s HW od teto znacky zkoncil.

jIRI řekl(a)...

Vícejaderné OS: Jasně, více threadů atp. a jejich správu, to umí dneska každý OS, o tom není pochyb. Mě jde spíš o to, že pořád neexistuje způsob, jak rozumně psát programy, které by se paralelizovaly jaksi samy.

Řekněme, že počítám sumu dlouhého pole. To je úloha, kterou lze paralelizovat snadno a s velkým efektem (když jsou položek desítky ticíc, a operace se opakuje mnohokrát, bude to mít paralelizace opravdu zantelný efekt). Dneska si můžu napsat něco ve stylu

délka_pole = 10000;
délka_části = 1000;
suma = 0;
pro(vlákno = 0; vlákno < délka_pole/délka_části; vlákno++) {
spusť_vlákno(
funkce() {
mezisoučet = počítej_sumu(délka_části * vlákno, délka_části);
zamkni(suma) {
suma = suma + mezisoučet
}
},
)
}

nicméně je to pracné, nepřehledné atp.

Osobně si myslím, že vývoj překladačů (a s tím související podpora v OS) bude směřovat k tomu, aby se podobné částí, které lze paralelizovat, jen nějak označily jako paralelizovatelné nějakým paralelizačním vzorem a programátor se už nebude muset o nic dalšího starat. Kód bude přehledný a překladač/systém se pak už sám postará o to, aby se sešla všechna vlákna ve správnou chvíli se správným výsledkem.

Eventuálně alespoň nějaký framework, který bude obecné paralelizovatelné úlohy řešit za uživatele promyšlenou sadou předpřipravených operací, jako je třídění, hledání atp., třeba formou generik.

U současných (myslím samozřejmě domácích) počítačů to jestě není tak znatelné -- těch jader nemají moc (4, maximálně 8 i když se započítají různé tyhle hype(r)-threadingy :-) atp.), a výkon každého jednoho jádra je dostatečný na to, aby nebylo třeba se paralelizací zabývat (nestojí to za tu námahu). Ale třeba u PS3, kde má Cell 7 paralelních jednotek (ale ne až tak výkoných) se samostatnými paměťmi (i když malými), je to už vážný problém, nějak rozumně vyvinout aplikaci, která tohle využije.

Čili tohle je věc, kterou bych považoval za vysoce inovativní a přínosnou pro využití víceprocesorových systémů.

Uvědomil jsem si, že jsem celou dobu dával negativní příklady u Mac OS X a neutrální u Windows, takže to mohlo vyznít, jako že považuji Windows za nějak lepší než Mac OS X. Tak to není. Windows jsou praktičtejší, protože je má více lidí a je pro ně více aplikací, Mac OS X zase méně zaneřáděný viry a spywarem (z různých důvodů; třeba OS X je nový OS, který netrpěl jednouživatelským komplexem, který byl patrný u Windows 95, a který pak způsobil, že aby pracovaly špatně napsané aplikace, lidé se do Windows 2000 a XP přihlašovali jako administrátoři; a nebo i ta často zmiňovaná nezajímavost OS X kvůli malému počtu systémů atp.) ale jinak jsou si ty systémy v zásadě hodně podobné (až na nějaké ty věci kolem uživatelského rozhraní), rozumějte oba stejně špatné :-)).

Pokud jde o hubeného klienta a OS pro něj: O tenkých klientech se mluví -- kolik -- deset, patnáct let? Nicméně domnívám se, že v nepříliš vzdálené budoucnosti dosáhne penetrace Internetem takových rozměrů, že se to opravdu vyplatí. Také si myslím, že tyhle net-PC budou spíše doplňkovými počítači k nějakým těm našlapaným krabicím, na kterých lidé budou hrát hry a stříhat video. Řekněme, že rodina si pořídí jedno silné PC a k tomu dvě nebo tři net-PC, na kterých poběží jen nějaký základní OS, webový prohlížeč, něco na správu hudby a jednoduchý grafický editor na úpravu fotek a samozřejmě sada ovladačů pro věci jako jsou tiskárny atp. Eventuálně ani to ne, a celý počítač bude jen nějaký rich-content prohlížeč, který i tyhle primitivní aplikace umožní provozovat vzdáleně (když už bude umět texty a tabulky).