sobota, ledna 15, 2005

Vyhlídka na změnu

Když jsem teď nedávno do počítače připojoval všech sedmadvacet kabelů, které z něj -- a do něj -- vedou (mno, možná trochu přeháním, ale počítejte se mnou: napájení, klávesnice, myš, paralelní kabel k tiskárně, USB prodlužovačka k flash-disku, USB prodlužovačka k foťáku, USB prodlužovačka k synchonizační kolébce Palmu, audio kabel vedoucí do pomocného vstupu mini-systému, mikrofon, hlavní monitor, pomocný monitor, kabel k modemu; to je, pokud se nepletu, celkem dvanáct různých kabelů), přemýšlel jsem nad tím, jak bylo někdy začátkem devadesátých let vyčítáno Amize těch pár káblů, které do ní vedlo (napájení, kabel k televizi, myš, joystik, tiskárna).

Jistě, je to teď velmi moderní, něco takového tvrdit, nicméně mám pocit, že IBM-PC tak nějak dosáhlo svých limitů a další vývoj v oblasti osobních počítačů bude směřovat jinam, než k té tolik proklamované a téměř nikým nevyužívané modularitě. Pokud tedy nepočítáme některé patologické hráče a maniaky, kteří si musí koupit novou grafickou kartu a procesor pokaždé, když se nějaká objeví, většina racionálně uvažujících lidí si je vědoma toho, že počítač je ještě horší investice než automobil, a snaží se s tím, co si koupí, vydržet tak dlouho, jak jen to jde (částečně za to určitě může i stupidní nezbytnost přeinstalovat operační systém a všechny aplikace pokaždé, když člověk v PC vymění větší než malé množství komponent. A ano, slyším ty linuxáře tam vzadu, kteří tvrdí, že opravdové operační systémy to nepotřebují -- buďte s nimi šťastní!).

Další oblíbené klišé posledních tak dvou let, je něco ve stylu z PC se stala spotřebka. Je to dokonce tak oblíbený blábol, že jsem mu už skoro sám uvěřil.

Nuže, PC ještě není spotřebka, a to právě proto, že to není krabice, kterou si člověk bez přemýšlení koupí v supermarketu vedle úseku pečiva, připojí k rozvodné síti, jednou vyřeší ne zcela triviální úlohu sestávající ze čtyř kabelů SCART a dvou dalších zařízení spadajících do kategorie spotřební elektronika, pak na ní tak pět let bez jakékoliv údržby přehrává videokazety (nebo DVD), aby ji po dožití vyhodil do popelnice.

PC je naopak velmi sofistikovaný stroj, který svému majiteli nic neodpustí, nutí ho neustále se mu věnovat, instalovat nové a nové záplaty, odstraňovat všechen ten marast, který do něj napadá z Internetu, řešit naprosto nesmyslné chování operačního systému, kolize mezi programy a tak podobně.

Zkrátka je to taková hračka pro kutily.

Myslím si dokonce, že PC ke spotřebce ani nekonverguje: co se týče potřeb, které ukájí spotřební elektronika, tak myslím, že herní konzole budou ještě dlouho tím nejsložitějším, co v našich obývácích bude strašit.

Spotřební elektronika se totiž vyznačuje určitou standardizací a homogeností. Video nebo DVD je tak populární proto, že ať si koupíte jakýkoliv film, víte, že bude hrát i na vašem deset let starém přehrávači, s mizernými hlavami, nebo dekodéry.

Další přímo esenciální vlastností zařízení stořební elektroniky je jejich jednoúčelovost. V obýváku máme televizi, video, audiosystém, DVD přehrávač, v kuchyni lednici s mražákem, sporák, myčku, mikrovlnnou troubu, mixér a tak dále. Nikoho ani nenapadne spojit dohromady třeba ledničku, video a kuchyňského robota. Proč? Protože je to nepraktické, protože se to nebude dát obsluhovat s rozumným počtem ovládacích prvků, protože by k tomu musel být manuál jako k raketoplánu a především protože by takového bastarda nikdo nekupoval.

Naproti tomu PC je super-univerzální zařízení, na kterém se dá dělat prakticky cokoliv, co někomu stojí za tu námahu to naprogramovat. A PC je také stroj, do jehož nejintimnějších detailů pronikne jen málokdo, pakliže vůbec někdo. Zatímco u mikrovlnky končí období poznávání tím, že se letmým pohledem přesvědčíme, že horní kroutík nastavuje čas, zatímco dolní výkon, poznávání PC je dlouhodobý proces, ve kterém stejně nikdy nelze dojít na konec.

PC prostě není spotřebka.

To nicméně není nic špatného. Jde jen o uznání stavu, o vyloučení počítače z okruhu určitých věcí. Je nesmyslné chtít PC vestavěné do krabice od videa, protože co byste dělali s PC v obýváku? Z pohovky nebo křesla můžete hrát hry na PS2, ale těžko budete chtít na stejném místě v tabulkovém procesoru vést rodinné účty.

Řekl jsem ale, že PC došlo na hranice svých možností. Ano i ne. Před nějakými pěti šesti lety, byl problém s výpočetním výkonem, s kapacitou disků, s velikostí operační paměti. Ty dneska pominuly. I to nejlacinější PC má víc výpočetního výkonu, než pro kolik má normální člověk využití.

Nepotřebuji další megahertzy, ani gigabajty, ani megabajty (i když -- popravdě -- dalších 256MB paměti by nebylo na škodu). Co potřebuji, je PC, které nebude při provozu vydávat zvuky ne nepodobné vysavači, u kterého nebudu mít výčitky svědomí, že rozpouštím arktický ledovec, když ho nechám hodinu stát, které naskočí po zapnutí dříve než se usadím do židle.

Rád bych, aby PC přebralo některé rysy spotřební elektroniky, ale zároveň aby se spotřební elektronikou nestalo.

Během těch čtyř dnů, co tenhle příspěvek přerušovaně píši, Apple oficiálně představil Mac mini (to je to nejpitomější jméno jaké mohli vymyslet -- nemá to žádný rytmus, špatně se to vyslovuje -- prostě hrůza). To je přesně to, co si představuji, když říkám, že PC by se mělo posunout někam dál, od infantilního kdo vejš převedeného na souboj gigahetzů.

PC by mělo zúčtovat se svou minulostí hračky pro kutily a stát se sympatickou vecičkou umožňující všechny ty úžasné srandy bez všech těch otravných nedostatků. Ne že by se někteří výrobci nesnažili: třeba VIA snad i vyrábí takové pěkné PC v roztomile mrňavé krabičce. Jenže -- snaží se z něj udělat to co není a nikdy nebude: totiž spotřební elektroniku.

Mac mini nepředstírá že je něčím čím není. Je to prostě malý, laciný Mac, který si za ty peníze na západ o našich hranic může dovolit prakticky kdoliv, i kdyby jej chtěl jen vyzkoušet.

Otázka zní: proč si tedy nepořídím Mac a nepřestanu kibicovat? Protože všechno co s počítači umím, jsem se naučil na PC. Zvykl jsem si na Windows, naučil jsem se kus jejich API, trochu zvládám MFC, o něco víc .NET Framework.

Co z toho by mi zbylo, kdybych přešel na Mac?

Musel bych začínat znovu. Ze lva salónů, bych stal nezkušeným uchem. A popravdě řečeno -- moc se mi do toho nechce.

7 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ano, se vsim souhlasim. Az na to, ze jsem si, ani nevim jak, postupem casu vybudoval vetsi nez malou sympatii ke znacce apple a jedinym problemem vzdycky byla cena. Jak se zda, mac mini si budu moci dovolit. Rad bych si ho letos poridil a ze lva salonu se stal nezkusenym zacatecnikem, protoze me za ty roky Win nebavi a zmenu uvitam.

Netvrdim, ze vedle maca nebudu mit polozeny notebook s Win XP pro pripad, ze bych se rozhodl vazne pracovat a vydelavat zivobyti :-) Ale tesim se na to.

Anonymní řekl(a)...

Do toho!
Nedavno jsem se take rozhodl pro zmenu. Prejdu na Linux a doufam, ze nam to obema prinese jen same skvele zazitky ;-)

JirkaB

BVer řekl(a)...

kolega ma v praci notebooka s Mac OS X, je to takova stylish zalezitost, skrz naskrz perfektni design -- od nejpitomejsiho konektoru az po nepitomejsi animovanou ikonku na plose. velmi solidni, velmi nalestene.
btw, je to vlastne postavene na FreeBSD, coz je unix -- tak me napada, jak ti slape to SuSE, jIRI? :-)

Anonymní řekl(a)...

K tomu zda uz slape jIRI bych podotkl, ze jIRI a JirkaB jsou dva lidi. No, a k jadru veci muzu rici, ze Fedora muze byt orisek, pokud se nekomu nechce v sedm vecer norit hlavu do problemu a tak zatim pomalu klici a snad se brzy plne rozvine do naherneho a dlouho trvajiciho zivota noveho systemu na mem kompu.

jIRI řekl(a)...

Ne, ne. To není záměna. Já jsem od BVera dostal CD se SuSE, abych se tak nějak napravil o opustil říši zla :-)). Taky jsem ho hned nainstaloval, a od té doby na to nešáhl :-)).

Anonymní řekl(a)...

No teda! Takove zle veci a jak to cloveku vleze pod kuzi :-)

JirkaB

Anonymní řekl(a)...

Krasne napsane, mam stejny nazor uz delsi dobu a zpocatku jsem si pripadal jak podivin. V posledni dobe jsem vsak narazil na vice kritickych lidi v oblasti IT, tak snad se deti nasich deti dozijou toho dne... Pavel