čtvrtek, července 28, 2005

Review.Movie("Sin City")

Na druhou stranu je to tak lepší. Myslím tím fakt, že jsem se k psaní o Sin City nedostal dřív než dneska. Alespoň jsem měl čas nad tímhle filmem popřemýšlet, a přečíst si nějaké recenze, abych zjistil, co lze k tomuto tématu dodat, abych jen neopakoval, co už napsal někdo jiný. Není toho mnoho, ale třeba toho někoho bude zajímat.

Sin City je produkt, který lze posuzovat ze dvou pohledů. Jednak jako adaptaci komiksu, jednak jako film.

Pokud případný divák očekává, že adaptace komiksu mohou vypadat všelijak, a je otevřený nonkonformním přístupům ke slovu adaptace, pak nemůže být než navýsost spokojen. Jakožto rozpohybování komiksu je totiž Sin City úžasné. Je to splněný klukovský sen, vidět všechny ty obrázky v pohybu, užívat si skvělé použití siluet, koukat na mužné postoje hrdinů a rozvášněné rty hrdinek. Vizuální stránka je z tohoto pohledu skvělá, nepodobná ničemu, čeho se zatím předělávači komiksů dopustili, předloze podobná jak jen to je možné. Hlášky jsou třeskuté, výrazy dostatečně přehnané, zloduši archetypální, hrdinové neohrožení (a drsňácky morálně sporní). Zkrátka, jako adaptace komiksu, je Sin City zatím tím nejlepším co jsem viděl.

Problém nastává, když se snažíme Sin City hodnotit jako film. Jak to napsala celá plejáda recenzentů přede mnou, komiks má blíže ke knize, než k filmu, ale nejspíš je to úplně svébytný tvar, který se zkrátka nedá převést na jinou formu jen doslovným opisem. Sice je možné natočit film, kde skoro celou dobu posloucháme vnitřní monology hlavního hrdiny, nicméně je to porušení základního pravidla filmu: show, don't tell. A jelikož je Sin City tak doslovné, není to vlastně ani film, ale spíš pohyblivý komiks. Jenže protože komiksem lze listovat zpátky a koukat na jedno políčko i několik minut, zatímco ve filmu se věci dějí lineárně, jedna za druhou, bez možností zastavení, nebo návratu zpět, nemůže pohyblivý komiks dost dobře fungovat. Proto pro člověka, kterého nezajímá, že existuje nějaký komiks, musí být Sin City opravdu protivný film. Všichni tam přehrávají, vedou šroubované dialogy, hlavní hrdina si pro sebe pořád něco brblá pod vousy, co postava to klišé.

Jelikož jsem o komiksu Sin City měl alespoň elementární znalosti, a protože se mi komiksy v zásadě libí, musím přiznat, že bezelstná doslovnost (ve smyslu vyjadřovacích prostředků -- co se týče děje, tam nemohu sloužit) filmu mě nadchla. Líbil se mi Marv, a myslím, že hláška "Máš moc pěkný kabát," má opravdový potenciál časem zlidovět, při pohledu na Miho jsem si vzpomněl na anime Ghost In The Shell, a i když mi bylo jasné jak dopadne historka o Žlutém parchantovi, stejně jsem si melancholicky povzdychl, když došlo k nevyhnutelnému.

Ale jak se film líbí lidem, kteří šli na něco s Brucem Willisem, to vážně netuším.

6 komentářů:

pi řekl(a)...

Naprosto souhlasím. Komiks tady ještě nemá vybudovanou tradici. Ale proč by nám to mělo vadit? Já osobně věděl do čeho jdu, byl jsem naprosto spokojen a to, že někdo, kdo o komiksu nemá ani ponětí, byl zklamán, mě v podstatě nemusí zajímat. Ale samozřejmě chápu, že se mohl cítit podveden marketingem okolo celého filmu.

BVer řekl(a)...

Je vlastně docela zajímavé, proč v současnosti vzniká tolik filmů na základě komixů. Že by se vyčerpával žánr akčních filmů? Když už hrozí další nechtěné klišé, uděláme z klišé záměr? Nic proti komixům (naopak), ale převedeny na plátno vypadají občas dost hloupě.

Ghost In the Shell: to je ovšem zcela jiné espresso -- je v tom zvláštní "nostalgie z budoucnosti", bezvýchodnost z toho, jak jsme se lapili do vlastního pokroku, úžasná, a pro evropana poměrně nepochopitelná, japonská poezie.
V obou dílech jsou dlouhé scény, kde se neděje zdánlivě vůbec nic dramatického -- v západním filmu by byla nutně každá taková statická část jen přípravou pro nějaký výbuch, střelbu nebo jiné překvápko na diváka, zatímco v GITS2 může kyberpolda Batu po náročném dni ve službě klidně pět minut krmit doma štěně... a nic se nikomu nakonec nestane.

Ó, jaká úleva.

pi řekl(a)...

BVer: napadají mě dva důvody, proč se nyní natáčí tolik komiksů, jeden můj, druhý vyčtený.

Nejdřív ten můj: kvalitní film musí mít především kvalitní scénář, režii a herecké výkony. Bohužel neexistuje recept jak napsat kvalitní scénář, kvalitně režírovat a dotlačit herce ke kvalitním výkonům - ten proces je nedeterministický. Takže tvůrci a studia, v rámci minimalizace rizika, sahají po ověřených předlohách bez ohledu na to, že kniha je něco jiného než film. A teď konečně ta myšlenka: komiks je filmu daleko bližší než kniha a dřív se podle něj filmy nenatáčely jenom kvůli technickým omezením.

Vyčtený názor: dlouho byl komiks považován za něco nižšího. Až nyní dorostla generace odkojená na komiksu do toho správného věku aby obsadila ty správné (=rozhodovací) pozice a zajistila mu celospolečenskou popularitu.

JirkaB řekl(a)...

Hmm zajimave.. Asi se na to radeji podivam, at vim o cem se to tady toci.. Archetypalni zapornok, komiks na platne.. mno treba to muze cloveka i obohatit na rozdil od te Valky svetu.

schevka řekl(a)...

Ahoj, o komixe Sin City samotnom som len počula (a čítala jeden kúsok v Žambocovi), ale napriek tomu som filmom nadšená a videla som ho už dvakrát za posledné tri týždne. A poznám viac takých ľudí, takže celkom to pravidlom nebude. :)

Linux Unix řekl(a)...

Informative blog. Check out my 50xbr950 kde sony blog.