pátek, prosince 10, 2004

Review.Game("Beyond Good & Evil")

(Tak nevím. Napadají mě dva různé začátky téhle taky-recenze, a nějak se nemůžu rozhodnout, který použít. Mno, zkusím to vzít nějak postupně. Takže zaprvé:)

Život libovolného konzumního díla, ať už je to film, hudební album, nebo počítačová hra, je vpravdě jepičí -- záleží vlastně jen na prvních dvou týdnech po uvedení do distribuce. Jestliže se během těchto dvou týdnů chytne a začne vynášet peníze (nedělejme si iluze - i kdyby tvůrci takového díla stokrát chtěli tvořit umění nebo něco podobně směšného, producenti tzv. AAA-titulů jsou hnáni jedině ekonomickou rozvahou a předpokládaným ziskem), pak jsou všichni spokojeni, tým, který za dílem stojí si dá krátkou dovolenou a rovnou začne připravovat druhý díl. V opačném případě je takový titul po pár týdnech zlevněn, následně stažen z hlavních distribučních kanálů (ony ty regály v obchodech taky něco stojí), tým je zrušen, a ve spise člověka, který výrobu takového produktu schválil, se objeví velký černý puntík.

Zajímavé na tom je, že úspěch a neúspěch je jen těžko předvídalený, u počítačových (tím myslím i konzolových) her stonásob. Zatímco filmy a alba mohou spoléhat na známé herce a hostující zpěváky, hra, která není pokračováním nějakého předchozího úspěšného titulu, nemá k dispozici žádný klacek, kterým by se dokázala vtlouct do hlav platících hráčů. Jistě, vždycky se najde pár miliónů dolarů na reklamní kampaň a tak dále, ale jak známo, stačí se jen trochu netrefit do cílové skupiny nebo prezentovaného stylu a krabice jdou do stoupy.

A to je právě případ hry Beyond Good & Evil.

(A zadruhé:)

Klišé jsou pro popkulturní tvorbu to samé, co McDonalds pro stravovací zařízení. Pokud nemáte chuť experimentovat, a chcete přesně vědět do čeho jdete, a pokud vám navíc nevadí, že výsledek bude nejspíš nemastný-neslaný (pravda, u McDonalds spíše naopak přemaštěný-přesolený, ale to je jiný příběh), sáhnete po nějakém tom klišémi (kruci, jak se tohle slovo vlastně skolňuje?) nabitém dílku, které vás uvede do příjemného rozpoložení, a ze kterého si za pár hodin nebude pamatovat nic, než že to sice byla hrozná hovadina, nicméně se na to dobře koukalo/poslouchalo/četlo/hrálo.

Beyond Good & Evil je hra složená ze samých klišé. Ať už jde o hlavní hrdinku, o hláškujícího nohsleda, o dějovou linku, o zelenou stylizaci prostředí, o konec-nekonec -- zkrátka je to takový postmoderní dort od Pejska a Kočičky. A víte co? Břicho po něm vůbec nebolí. Právě naopak!

(A teď pojďme dál:)

Takže BGE rozhodně není hra, která by byla nějak super-originální, nebo přišla s něčím převratně novým, nebo tak něco. Je to jen úžasně hratelný mix těch nejrozdílnějších žánrů, mix, který má šarm a atmosféru, který pobaví i malinko rozesmutní, který jednoho chytne a nepustí.

Ano, BGE se mi líbila. Líbila se mi dokonce tak moc, že jsem těch patnáct hodin potřebných k uhrání dal dohromady ve dvou víkendech, a nepovažuji je vůbec za promarněný čas. Hra má totiž velmi dobré tempo, a rozhodně to není kus, který by člověka mučil mnohahodinovými hádankami, nebo hledáním vhodné kombinace předmětů v nekonečném inventáři. A když už se mi zdálo, že hra nějak stagnuje a že vlastně necítím žádný tlak, který by mě nutil pokračovat, přišel "dějový zvrat" (ty úvozovky naznačují, že byl velmi předvídatelný), který hru opět nastartoval.

Když nad tím člověk přemýšlí, je počítačová hra tou nejnáročnější formou zábavního díla vůbec. Je to složenina nejméně tří odvětví klasické produkce a jednoho speciálního: máme tu obraz, zvuk a vyprávění a pak také něco, označované nic nevysvětlujícím slovem hratelnost. BGE dává všechny tyhle prvky dohromady opravdu vynikajícím způsobem -- vyprávění má náležitou obrazovou formu, obraz je podpořen zvukem (jistě, hudba je víc než co jiného otázkou vkusu, nicméně necítil jsem, že by kdekoliv ve hře byl hudební doprovod v rozporu s ostatními složkami), a celé se to hraje opravdu příjemně.

Na druhou stranu je tu skutečnost, že BGE se zkrátka neprodávala dobře: je to hra, kterou snad po třech týdnech na pultech Ubisoft zlevnil z nějakých 39USD na 19USD, a dneska se dá sehnat za pakatel i na české poměry. Přemýšlel jsem o tom proč, a popravdě neumím si to vysvětlit jinak, než že a) byla zpackaná reklamní kampaň, b) v době kdy šla BGE na trh, vyšla nějaká jiná hra, která ji zastínila.

A možná je to nakonec dobře. Hra se alespoň (s největší pravděpodobností) nedočká nějakého rozmělňujícího pokračování, které by třeba můj celkový dojem úplně zkazilo.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Pekne review, k tomu nemam co dodat, krome pochvaly samozrejme. A k tomu "klise". Bude asi nesklonne, tak se to da resit bud opisem, nebo to zkusit znasilnit, coz se koukam povedlo ( nic ve zlem :-) )
Takze: klise, bez klise, s klise, o klise, byly tam klise, sedela pod dvema klise :-)

Jirka B