Japonské miniatury: Fiasko

Osoby a obsazení: Japonec 1, Japonec 2, Japonec 3, jIRI, číšník, kompars (hosté).

Expozice: Příjemná barbecue restaurace ve městě někde na sever od Tokya. Japonec 1, 2, 3 a jIRI hovoří mezi jednotlivými chody o různých věcech. Jiří a Japonec 3 pokuřují, kolem panuje příjemný ruch restaurace. Na roštu se pečou krabi na másle.

Japonec 3: „jIRI-san, it is prone to have somebody from your site here?“

jIRI: Tváří se zmateně. „Eh?“

Japonec 1, 2 a 3: Mlčí, a pozorně se dívají na jIRIho.

jIRI: (Myslí si: Prone? Co je to, sakra, za slovo? Prone, neznamená to mít sklony? Co je to, k čertu, za otázku? Říct, že nevím, to nemůže nikdy uškodit...) „I don’t know...“

Japonec 1, 2 a 3: Mlčí, a zpytavě se dívají na jIRIho.

jIRI: (Myslí si: Do hajzlu, o co tu jde? A co znamená prone? Raději se zeptám, abych neudělal trapas...) „Uh... I’m not exactly sure what are you asking about...“ (Myslí si: Kruci, slovosled...)

Japonec 1, 2 a 3: Mlčí, a vyčítavě se nedívají na jIRIho.

jIRI: (Myslí si: Doprdele, doprdele, doprdele. Co se to tu děje? Raději znova řeknu, že nevím....) „Well, I don’t know...“

Scéna: Světla v restauraci zhasnou, jediný reflektor se soustředí na jIRIho. Hovor umlkne, všichni čekají, co bude dál.

jIRI: (Myslí si: OK, takže ne prone. Co to ale je za slovo? Prone, proune, proun... A do prdele! Proud! A kurva!) Tváří se vítězoslavně. „Oh, I understand now! Thank you very much, Japonec 3-san. It is my pleasure to be here!“

Scéna: Reflektor zhasne, světla se rozsvítí a okolní hovor se znovu pomalu rozproudí.

Japonec 1, 2 a 3: Oddechnou si a poněkud rozpačitě se usmívají.

jIRI: (Myslí si: Tak, a teď jsem to u nich pěkně posral...)

Japonec 1, 2 a 3: (Myslí si: Tak, a teď sis to u nás pěkně posral!)

Později: Japonec 1, 2, 3 a jIRI odcházejí z restaurace. Japonec 1 platí 18000 jenů za večeři. jIRI se rozpývá jak skvělá byla (opravdu si to myslí), a nejméně šestkrát všem poděkuje. Doufá, že to bude stačit...