Japonské miniatury: Nechutné!

Nerad to rikam (a omluvte, ze tentokrat to bude cesky, ale nejak nemam po ruce nabodenicka), ale v nekterych smerech jsou Japonci pro prosteho Evropana hrozna cunata.

Kdyz pominu srkani u jidla, ktere je dano tim, ze jedi hulkami, tak asi nejodpornejsi zvyk, ktery tu panuje, je popotahovani. Jeste jsem nevidel Japonce, ktery, kdyz ma rymu, by vytahnul kapesnik a normalne se vysmrkal. Misto toho vydechne, zapre se poradne obema rukama, aby ho to k necemu neprisalo, a ze vsech sil potahne nosem. Protoze se teto kratochvili venuji od sameho rana, ozve se vetsinou opravdu neuveritelny zvuk, po kterem nasleduje spokojene oddechnuti.

Opravdu zajimave pocity se ve mne odehravaji, kdyz pri teto nasemu Bohu nejspise nelibe cinnosti, sleduji sestnacti sedmnacti lete divky, zhusta vybavene temi rajcovnimi studentskymi sukynkami.

Proste nechutnost prvniho radu.

S tim souvisejicim jevem jsou rousky. Vsichni asi uz v magazinu 100+1 zahranicni zajimavost videli skupinku Japoncu vybavench rouskami pres oblicej. Nemam odvahu se zeptat, proc je vlastne nosi, ale vydedukoval jsem, ze maji v zasade dve vyuziti: Zaprve zabranit vstrebavani miazmat z ovzdusi, zadruhe zabranit vypousteni miazmat do ovzdusi.

To prvni ma vcelku smysl pro cyklisty, nebo i obcasne chodce na ulicich, ale nechapu, co tak zavadneho, co by zachytila papirova rouska, muze byt ve vzduchu treba ve vlaku (maslim tim v japonskem vlaku).

Druhy pripad pak naplnuji a) lide pracujici s jidlem. Zatim vsichni, ktere jsem videl (tim myslim kuchare, ne vrchní), rousku meli a nemuzu rict, ze by mi to prislo nejak obvzlast protivne. To uz hur snasim pracovniky supermarketu u nas, kteri se nejprve poskrabou na nektere ze zadnich partii sveho tela, aby mi pak na voskovany papir stejnou rukou mrskli deset deka uheraku. Horsi je ovsem pribad b) lide postizeni rymou. Popotahovani za rouskou je jeste desivejsi nez bez ni.

Ale co chci rict: Pozor! Tohle nesmrkani je vysoce nakazlive. Vsiml jsem si, ze po necelem tydnu tady, uz se nedokazu na verejnosti v klidu vysmrkat!

Diky Bohu, ze nemam rymu...