pondělí, listopadu 15, 2004

Jeden přesčas, prosím!

Narazil jsem dnes na několik zajímavých článků týkajících se přesčasů v EA (např. http://www.livejournal.com/users/ea_spouse/ nebo http://www.livejournal.com/users/joestraitiff/).

Když pominu, že podle všeho jsou podobné praktiky v herním průmyslu v podstatě standardem, zbývá tu otázka: jak je to vlastně s přesčasy?

Můj osobní názor je jednoznačný: když musím zůstávat v práci déle než nějakých 9 hodin denně, pak buď a) bych se měl přestat flákat a začít víc pracovat, nebo b) jít za svým šéfem, protože s projektem je zjevně něco v nepořádku. Nemám pochopení pro lidi, kteří zanedbávají rodinu (mají-li nějakou), nebo svůj volný čas (to v případě, že jsou svobodní) jen proto, že trpí mesianistickými sklony, díky kterým mají pocit vlastní nepostradatelnosti, ani s jedinci, kteří nedokáží říct "Ne, v sobotu do práce nejdu".

Samozřejmě -- jsou situace, kdy nelze jinak a je potřeba se si dokončení projektu v práci odsedět. Nemluvme teď o tom, že takovým situacím lze většinou předejít lepším plánováním a důraznějším řízením; když se něco podobného stane, je prostě potřeba problém vyřešit, práci dokončit a poučit se pro příště.

Na druhou stranu lidé, kteří v práci vysedávají dlouhé hodiny pořád, s těmi to tedy rozhodně nemůže dopadnout dobře. Únava a stres se zkrátka obelstít nedají, a jejich dlouhodobé užívání vede k postupnému vyhoření. A asi málokdo chce v pětatřiceti skončit jako vyčerpaná, vynervovaná troska.

V každém případě se zdá, že zaměstnanci Electronic Arts se snad nakonec přeci jen rozhodli něco se svou zoufalou situací dělat: EA may face class action over unpaid overtime.

Doufám, že se dovolají nápravy.