pondělí, listopadu 22, 2004

Listárna

Takže tato stránka existuje už měsíc a půl. Na tomto místě byl ještě před chvílí odstavec, který by se dal popsat asi jako bilancování, ale protože to byly samé hloupé žvásty (snad kromě té pasáže, kde jsem děkoval Petru Koubskému za zalinkování), smazal jsem ho.

Nashromáždilo se mi tu několik komentářů, na které bych rád odpověděl mimo komentářovou sekci. Zkusím postupovat chronologicky:

All your kmenové buňky are belong to us!

Soulasim, ze se nekdy pockat vyplati, zvlaste ma-li pokrok za cil byznys, nebot tam se nejsnaze vytvari zivna puda pro nasilnou, nebo jinou desuplnou cinnost (teda pomineme-li diktatorske rezimy). Jde-li ovsem o moznost jak se vyhnout placani se lidstva v bahne sve vlastni omezenosti, pak proc po riskantnim kroku nesahnout... (Kmenove bunky by mohly slouzit i dodatecnemu zvetseni mozkove kapacity vedcu - je to vsak moudre, aby evoluce vedeni byla rychlejsi nez kulturni evoluce?) Komu pridat vic, vedcum nebo umelcum? Nebylo by lepsi spise dat volnou ruku umelcum, nez "silenym profesorum"? :) Dokud nebudeme znat odpoved na aspon 96% cast otazek tohohle typu, asi bychom si meli davat velky pozor co jako lidstvo podniknem.

Jiri. C. Blazek

Ano, argument o geniálních vědcích zachraňujích svět a tak dále, je jistě lákavý. Nicméně myslím, že věc není tak jednoduchá. Dnes máme, my lidé, všichni zhruba stejný potenciál, jen možnosti jeho rozvoje a uplatnění se místo od místa diametrálně liší.

Pokud chceme vyrábět mutanty, pak je tu několik otázek: a) Jak by takový experiment probíhal, a je vůbec realizovatelný? Když na obraz Mony Lisy naleju dva kýble barvy, určitě se z něj nestane lepší umělecké dílo. Někdy je kvalita opravdu více než kvantita. b) Kdo zaručí, že budou vybráni ti správní? To, že je někdo chytrý neznamená, že je to dobrý člověk. c) Kdo vůbec bude rozhodovat o tom, kdo má, a kdo nemá být vybaven posilovačem inteligence (abych trochu vykradl S. Lema)? Trh? Národní vlády? OSN? d) Co s lidmi, kteří nebudou vylepšeni? Kdo bude hasit sociální napětí, které už teď roste mezi bohatými a chudými? e) A je vůbec pro geniálního proměněnce zajímavé starat se to, co bude s tupým stádem nad které se povznesl?

Tak, tak, futurologie je řehole...

Privacy baaad, RFID goood

...

Predstava, ze bych mel pod kuzi maly kousek elektroniky me vsak desi(elektroniku mam jinak rad). Sice by se ztizila situace pro podvody, ale kdo mi zaruci, ze se neda vyrobit kopie? (asi nikdo :)

...

Jiri. C. Blazek

No, přemýšlel jsem o RFIDech, a myslím, že se jim už nedá vyhnout. Zase jednou technologie předběhla legislativce, a než ti se stačí rozhoupat k nějaké akci, bude už všechno zboží dávno otagováno. Myslím, že příklad Napsteru majitele nákupních řetězců přesvědčil o tom, že jakmile se jednou lavina utrhne, už ji nikdo nezastaví.

Nicméně myslím, že tak, jako jsme si do kapes dobrovolně nacpali mobilní telefony, platební karty nebo RFID badge od zaměstnavatelů, tak si zvykneme na to, že všechno co máme u sebe je označkováno, a dál budeme přiměřeně šťastní.

Dobře nám tak.

Příšery

...

Je to soucast teto prastene doby, kdy gladiatori techto dni vstupoji do areny (ruzumej super/hyper ci jineho -er marketu), kde mirou nezajmu nad castkou strhavanou pomoci platebni karty z jejich uctu, davaji najevo svou silu a prevahu nad ostatnima. Coz podporuje vousatou teorii: dejte jim chleb a hry a je klid. A funguje to! Staci si srovnat trzby retezcu s mirou nezamestnanosti v danem regionu a umernost je jakakoliv, jenom ne nelinearni.

Kuba

Ne, myslím, že tohle není ten případ. Důkaz statusu musí být vidět. Abych ukázal, že na to mám, na to si musím koupit nechutně obrovské auto, které žere alespoň patnáct litrů na sto kilometrů, nebo si nechat postavit hnusný domek tak za 15 miliónů, nebo něco podobného.

Mám takovou teorii, proč lidé chodí v sobotu a v neděli spíš do supermarketu než do přírody nebo do muzea. Díky soustavnému působení médií jsme tak přesyceni vjemy, že abychom měli pocit, že se okolo nás něco děje, potřebujeme někam, kde je všeho více a je to barevnější a hudba hraje hlasitěji.

A tak jdeme do supermarketu, protože tam je opravdu živo, lidé víří kolem, a tlampače vyhrávají, a zboží se tyčí v policích, a dlouhé řady pokladen jsou mnohem impozantnější než lomený oblouk gotické katedrály.

Chodíme tam, protože chceme být okouzleni a šokováni. A šumící vody, nebo hučící bory už tohle nedokážou.

Celé Podnebesí

...

Jakkoli jsme zdanlive bez sanci, proti vic nez miliardovemu(casem se to ma snizit) narodu zcela odlisne kultury, troufam si tvrdit, ze nejsme zcela. Ikdyz ne v soucasnych podminkach. Jeste chvili potrva, nez stoupne v Cine zivotni uroven natolik, ze bude soucasny antiindividualisticky zkusob zivota roztrhan konzumem. Ikdyz se s konzumem plne neztotoznuji, presto ma sve vyhody... Doufam, ze se nemylim, a ze Orwelovska vize, nastinena v romanu 1984, je prece jen daleko od reality. Ktery, jakkoli mocny, funkcionar v Cine by chtel, aby se stal pripadnou lovnou zveri politicke policie? Uz dnes, jakkoli pomaly je vyvoj v Cine, naznacuje obrat nekam spise v vychodnimu klonu kapitalizmu, alespon ve mestech. A obcasne, ikdyz spise vzacne, studentske boure, napovidaji, ze svobodomyslny, tudiz nemravenci povaha v Cine stale preziva. Netusim vsak jestli se nebude zivotni uroven umele snizovat, aby se konzum nerozvinul.. Je vsak konzum jediny "lek", nebo spise chemoterapie, na socializmus, s Evropsky vnimanymi nehumanoidnimi rysy, Cinske spolecnosti? Mozna ne, a ze casem bude ten zly kapitalizmus a odporny individualizmus vylecen Grebenickem a jinymi "lidovymi leciteli" i u nas :)

Jiri. C. Blazek

Ano, životní úroveň v Číně je uměle držena dole, ať už kurzem fixovaným pevně na dolar, aby byly zajištěny nižší exportní ceny, nebo regulací členství v klubu vyvolených - Komunistické straně Číny.

A také si myslím, že Čína se změní až opět zbohatne a posílí, nicméně řekl bych, že vždycky bude mít nějaký druh totalitní vlády, který bude možná méně efektivní, ale zato mnohem mocnější.

A jestli Země přežije vzestup Čínského konzumerismu -- to se teprve uvidí.

Design

Hmmm, osobne s CASE nastroji mam malo spatnych zkusenosti, malo jsem je sice pouzival pri opravdu velkych projektech, ale domnivam se, ze treba Delphi ma dost silny ModelMaker. Jde tam pomoci maker a sablon udrzovat poradek velice snadno. Jen uznam, ze preskakovat z okenka do okenka je porad trochu nesikovne. Oproti tomu treba QIbuilder na sestavovani databazi a jejich spravu uz je opravdovy CASE, kde clovek neuvidi jediny radek SQL jazyka, pokud nechce delat nejake opravdove zvrhlosti... Avsak pres to vsechno, ze ony nastroje jsou uz, podle mne, relativne dobre, porad doufam, ze CASE pujdou kupredu. A jednou, treba, budou tak silne, ze budem jen klikat do oken, vkladat do nich pripravene udalosti a cely kod uvidime jen, pokud budem delat opravdu nadramcovou vec. Hadam vsak, ze se k tomu potrebuji trochu rychlejsi pocitace a ty ted hadam budou trochu stagnovat, po tech 4GHz. No, treba nas vedatori prekvapi...

Jirka B

Další člověk, který se k tomuhle tématu vyjádřil, tvrdil, že model diagram-kód-diagram už byl vyzkoušen a že to nefungovalo. Možná byl problém v malém teoretickém základu pro takovou věc (a nemyslím teď jen implementaci třeba vyspělého sémantického analyzátoru, který by např. poznal třídící algoritmus, provedl analýzu jeho vhodnosti na základě specifikace aplikace a eventuálně navrhl lepší, ale i metodu zobrazení celé struktury). Ale jak už jsem říkal: S pořádným nástrojem tohoto typu jsem se nesetkal (ani Delphi jsem nikdy nepoužíval).

V každém případě díky za podměty. Zkusím v tomto směru zapátrat.

Novák Jan, Horní Dolní

...

Zajimalo by mne jestli jsi slysel o teorii memu.

...

Jirka B

Memy neexistují. Pošli to dál...

Tak. Děkuji za pozornost.

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Ad design: To už se mi ale zdá úplně zcestné, přece si nebudeme do diagramů rozkreslovat quicksort. Pokud potřebuju něco setřídit, tak prostě zavolám nějakou funkci, která mi to setřídí, je mi jedno jakou metodou, a určitě to bude rychleji, než kdybych si to psal sám.
V programování se přeci potřebuju udržet přehled o dosti podstatnějších věcech, a od toho mám diagramy.
Proč diagram-kód-diagram nefunguje by bylo na delší povídání...

Petr Olmer

jIRI řekl(a)...

Mluvíme asi každý o něčem jiném. Já přece nejsem tak pitomý, abych chtěl do diagramu kreslit qsort. Já bych chtěl, když za sebe napíšu několik "algoritmů", abych je mohl obalit jako logické celky, resp. aby vývojové prostředí tyhle celky samo rozpoznalo.

Navíc se mi zdá, že myslíte, že chci jenom tahat linky mezi krabičkami s kódem (jako se to dělalo v SGP, nebo jak se ten nástroj jmenoval). To je nesmysl. Chci, když mám projekt, který se skládá z nějakých třiceti, čtyřiceti tříd, mít možnost vidět mezi nimi vazby a postupně takový projekt procházet shora dolů (řekněme od main() k nějaké pitomé třídě na konverzi času). Chci nějaký nástroj, který mi ukáže kde došlo k vyhození vyjímky poněkud přehledněji než to dělá výpis call stack. A tak dále.

jIRI řekl(a)...

Ještě k tomu třídění: Volba třídícího algoritmu určitě není operace "zavolám nějakou funkci a ta to udělá rychleji, než kdybych se s tím plichtil sám". Především je důležité vědět jaká data třídím (náhodná, téměř setříděná, doménově setříděná), pak také kolik jich bude (vejdou do paměti?), jestli má být zachováno nějaké předchozí setřídění atd.

Hodně problémů s programy (a nejen výkonostních) plyne z toho, že se "zavolá nějaká funkce, a ono to nějak dopadne".

jIRI řekl(a)...

Ach tak, Petr Olmer. No nic. Už mlčím. Nemá cenu ze sebe dělat idiota příliš dlouho.

Dost už k tomuto tématu.

Anonymní řekl(a)...

Nemyslím si, že by tu ze sebe někdo dělal idiota (kromě mě, já jsem svolný ke všemu). Právě proto, že je důležité vědět, jaká data třídím, asi to nebude CASE, který usoudí, že je potřeba použít např. nějakou stabilní metodu třídění.
Obecný princip, proč si myslím, že by zpětná úprava diagramů na základě změn kódu neměla fungovat, vidím v tom, že lidi dokážou naprogramovat věci tak roztodivně, že to někdy ani nejde nakreslit. Takže si nakreslí pěkný diagram, vygenerují z něho kód, zjistí, že je něco špatně, předělají kód a v diagramu už se najednou nikdo nevyzná (a v kódu taky ne).

Petr Olmer

Anonymní řekl(a)...

Nemyslím si, že by tu ze sebe někdo dělal idiota (kromě mě, já jsem svolný ke všemu). Právě proto, že je důležité vědět, jaká data třídím, asi to nebude CASE, který usoudí, že je potřeba použít např. nějakou stabilní metodu třídění.
Obecný princip, proč si myslím, že by zpětná úprava diagramů na základě změn kódu neměla fungovat, vidím v tom, že lidi dokážou naprogramovat věci tak roztodivně, že to někdy ani nejde nakreslit. Takže si nakreslí pěkný diagram, vygenerují z něho kód, zjistí, že je něco špatně, předělají kód a v diagramu už se najednou nikdo nevyzná (a v kódu taky ne).

Petr Olmer