středa, října 20, 2004

All your kmenové buňky are belong to us!

Otázka zní: je věda obor lidské činnosti, na který se vztahují morální měřítka? Řekněme, že někdo chce experimentovat s lidskými embryii. Má se takový výzkum, který by potenciálně mohl zachránit tisíce životů, zastavit, protože společnost jej považuje za minimálně morálně sporný, ne-li přímo nemorální?

Nebo se zeptejme jinak: je nám přednější naše blahobytná budoucnost, nebo dodržování mravních zásad vzniklých kdysi před dvěmi třemi tisíci let? Protože to je celé jádro sporu o experimentování s lidskými embryii, a kdo říká cokoliv jiného je pokrytec.

Situace je následující: Spojené státy a státy Evropské unie -- nebo přesněji státy založené na křesťanské ideologii -- tento druh experimentování v podstatě zakazují (nelze tedy vzít zárodek třeba od ženy, která si přeje potrat, naložit jej do láku v petriho misce a za spokojeného pomlaskávání z něj vyrábět kmenové buňky). To znamená, že si amputují celou jednu vývojou větev vědeckého a technologického pokroku. Je to ovšem zcela pochopitelné: židovský, potažmo křesťanský Hospodin stvořil svět, a jeho pánem ustanovil člověka. Člověk tedy může plundrovat a znásilňovat cokoliv, kromě sebe samého, neboť zásah do vlastního hardwaru a softwaru znamená zpochybnit designerské schopnosti Nejvyššího architekta (ne, nemyslím teď Billa Gatese -- omlouvám se, ale nemohl jsem si pomoci), podle primitivně přímočaré úvahy: jsme-li pány světa, jsme tím nejdokonalejším co Bůh dokázal stvořit, jakákoliv snaha o autoevoluci je tedy hříšná a špatná. (Takto napsáno to možná působí nevěrohodně, ale myslím, že dva tisíce let křesťanského myšlení z nás nevyprchá jen proto, že do sčítacích archů napíšeme bez vyznání.)

Čína a další asijské státy vycházejí z jiných filozofických a náboženských kořenů, nedomnívají se, že medicína je vzepření se Boží vůli a tudíž k problému přistupují pragmaticky - pokud to může přinést peníze, pusťme se do toho!

Samozřejmě že i tzv. euroatlantická civilizace je plná pragmatiků, kteří nevidí v oplodněném vajíčku nového člověka, ale zdroj pokusného materiálu. Legislativa jejich domovských zemí z nich ovšem dělá na svém území renegáty. Tím vzniká poněkud trapná situace, kdy vědec, který stejný pokus podnikne jednou v USA a podruhé v Číně, se v prvním případě stane zločincem, ve druhém hrdinou socialistické práce.

Tak jako tak k experimentu dojde, protože svět je veliký a globalizace mocná. Čímž se vracíme k předchozí otázce: máme trvat na dodržování křesťanských pravidel i v případě, že to bude znamenat nárůst naší technologické zaostalosti? Což je zřejmě jen jiná formulace otázky první: má vědecký výzkum sám sebe cenzurovat morálními pravidly společnosti v níž je prováděn?

Popravdě řečeno, nevím, jak na tuhle otázku odpovědět. Jediné co vím, je, že i kdyby pokusy prováděné v lágrech za 2. světové války posunuly medicínu o několik let až desetiletí kupředu, někdy je kurevsky lepší počkat...

Zvuková stopa: Chemical Brothers - Come With Us

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Soulasim, ze se nekdy pockat vyplati, zvlaste ma-li pokrok za cil byznys, nebot tam se nejsnaze vytvari zivna puda pro nasilnou, nebo jinou desuplnou cinnost (teda pomineme-li diktatorske rezimy). Jde-li ovsem o moznost jak se vyhnout placani se lidstva v bahne sve vlastni omezenosti, pak proc po riskantnim kroku nesahnout...
(Kmenove bunky by mohly slouzit i dodatecnemu zvetseni mozkove kapacity vedcu - je to vsak moudre, aby evoluce vedeni byla rychlejsi nez kulturni evoluce?) Komu pridat vic, vedcum nebo umelcum? Nebylo by lepsi spise dat volnou ruku umelcum, nez "silenym profesorum"? :)
Dokud nebudeme znat odpoved na aspon 96% cast otazek tohohle typu, asi bychom si meli davat velky pozor co jako lidstvo podniknem.

Jirka (Jiri.C.Blazek@post.cz)