Postmoderna, epizoda 2

Článěk Gates: PC will replace TV, TV will become a giant Google je zajímavý z různých důvodů. Asi nejpodstatnější věcí ale je, že lidé netouží po nějaké super-hyper interaktivní televizi (a to je i můj názor - úplně mi stačí míra interaktivity kerou mi poskytují čtyři navzájem ne zcela kompatibilní ovladače k televizi, videu, DVD a satelitu), ale po pořádném programu, na který by se dalo dívat.

Určitou asociační zkratkou se tak dostáváme k fenoménu současné pop-kulturní zábavy: pokračování. Libovolný film/kniha/počítačová hra, jsou-li alespoň trochu úspěšné, se dočkají dříve či později pokračování. Přitom zlaté pravidlo pokračování říká, že s počtem pokračování se šance na to, že nový produkt bude lepší než první instance, dramaticky blíží k nule.

Pokračování - zvlášť u filmu a her - vycházejí z úvahy, že jestliže jsou hotové kulisy nebo 3D modely, bylo by hloupé jich nevyužít znova a nevytřískat nějaké další peníze při snížených nákladech. Co já o tom vím, tak tohle je čistě teoretická úvaha, a většina pokračování má naopak větší rozpočty než první díly (zvlášť u filmů je to téměř pravidlem). Přitom čím větší rozpočet oproti prvnímu dílu, tím horší nejsíš bude výsledek (tak třeba Hvězdné Války jsou ukázkovým příkladem, jak dostatečné množství peněz dokáže udělat z kultovního filmu průměrnou komerční slátaninu).

Což nás opět vrací k problému s nedostatkem kvalitního obsahu. Jelikož se producenti bojí investovat nemalé peníze do pochybných projektů, recyklují osvědčené formáty tak dlouho, až jsou z toho jejich konzumenti unaveni a touží po něčem novém. Inu, dopřejme jim to, řeknou si producenti. A tak najdou někoho dostatečně neopotřebovaného, aby přišel s novým námětem. Protože jeden nikdy neví - třeba to bude mít úspěch a budeme moci nasekat dalších pět šest dílů...